Tak se mi konečně přiblížila dovolená. A protože je dovolená ideální dobou pro pozitivní změnu, začal jsem se zaobírat myšlenkami na to, jak ji strávím. Protože na rozdíl od minulosti, kdy to vyřešila obvykle chata, protože se nikam jinam jezdit nesmělo, se toho už dnes nabízí tolik, že člověk někdy neví, co si vybrat dřív.
Asi bych si měl zajet k moři. U nás ho nemáme, ve všedních dnech k němu po práci dojet nestihnu, a taková dovolená je tedy jedinečnou příležitostí. Rozvalím se tam na pláži, budu poslouchat šplouchání vody a šustění listí palem, opalovat se a lenošit. Jé, to bude… To bude nuda! Možná to vydržím pět a možná deset minut, ale pak mi začne být horko, dostanu žízeň, a to nicnedělání všech kolem bude přímo ubíjející. A i když si koupím pobyt s plnou penzí, co tam budu dělat tu dlouhou dobu mezi jednotlivými jídly? Fakultativní výlety? V tom vedru? Ani náhodou.
To radši zůstanu někde u nás a vyrazím do lesa. Bude tam příjemný stín, bude tam klid a pohoda. A to po hektických dnech v práci pozitivně zapůsobí na mou mysl. Ale… znám se. Zanedlouho, možná už po pár krocích, mě začnou bolet nohy. Inu, nejsem na chůzi v terénu zvyklý. A tak se tam budu pajdat, a nakonec se možná budu muset usadit na nějaký kámen nebo pařez, až si ukopnu palec. A i když si náhodou nesednu zrovna do něčeho mokrého, nebude to ono. Pořád abych se oháněl rukama a odháněl od sebe komáry a jiný protivný hmyz. A nakonec bych domů možná přinesl houby. Ale při mém štěstí bych narážel jen na podpapíráky a domů si přinesl jedině klíště.
Takže co dělat o dovolené? Přemýšlel jsem a přemýšlel. A nakonec jsem ideální dovolenou pro sebe objevil. Dojdu do nedaleké samoobsluhy, nakoupím tam zásobu jídla, pak se zavřu doma u počítače a budu na něm něco tvořit. Nic se mi tu nemůže stát, budu spokojený.
A tak se stalo. Píši tento článek a doufám, že se vám bude líbit jako mně moje právě probíhající dovolená mezi čtyřmi stěnami.