My lidé musíme pít. Je to jedna z nezbytností, které jsou naprosto nepostradatelné, bez toho bychom na světě dlouho nepobyli. A protože není pouhá voda nijak chutná, naučili jsme se ji my lidé různě vylepšovat. A tak spatřily světlo světa i nejrůznější výluhy z rostlin, všeobecně označované jako čaje. Lidstvo v průběhu svých dějin vyzkoušelo ledacos a díky tomu dnes máme to, co máme. A víme, z čeho všeho se dají čaje udělat a k čemu všemu nám mohou být dobré. A tak dnes máme mimo jiné i čaj z kopřivy. A ten se těší poměrně velké oblibě, a to navzdory tomu, že pochází z rostlin, které my lidé naopak v lásce nemáme.
Když se ocitneme v kopřivách, obvykle se popálíme a je nám pak z toho nějakou dobu nepříjemně na kůži, ale když pak popíjíme čaj z týchž rostlin, tváříme se docela jinak. Snad jako bychom to považovali za určitou satisfakci, že kopřivy pálí nás a my po změnu louhujeme je v horké vodě. Kopřivový čaj si ale nedopřáváme jako pomstu oněm žahavým rostlinám. Pijeme ho z docela jiných důvodů. Prospívá totiž naší slinivce, snižuje hladinu krevního cukru a pomáhá pročišťovat naše těla, a to je něco, co přijde leckomu z nás vhod. A to je také důvod, proč se kopřivy stávají součástí nejedné čajové směsi.
Prostě nám přichází vhod, a proto si takový čaj někdy kupujeme a někdy i sami připravujeme. Protože je obojí možné – nabídka podobných čajů je dostatečná a kopřivy také nalezneme pomalu všude a je tak třeba jenom vystihnout ideální dobu pro jejich sklizeň. Aby byl čaj z nich tím, co od něj očekáváme. Takže bychom možná měli svůj odmítavý postoj ke kopřivám přece jenom přehodnotit. Jistě, nemůžeme se radovat, když jsme jimi popálení, ale pro jejich blahodárné účinky ve formě čaje bychom je možná měli přece jenom vzít na milost. Protože je čaj z nich přece jenom lepší než léčení se nějakou tou pochybnou chemií.